Ignác.čtenář se představuje a hned vám něco doporučí...

 
 Ignác.čtenář - knihy
 
Ahoj!
 
  • Jmenuji se Ignác.čtenář, chodím do sedmé třídy a knihy obohacují můj život už dlouhou dobu, protože jsem se naučil poměrně brzy číst.
  • Nejspíš to souvisí s tím, že se oba moji rodiče pohybují v prostředí nabitém knihami a literaturou – táta pracuje v knihkupectví, maminka v knihovně a náš byt také více než cokoliv jiného připomíná velkou, rozmanitou knihovnu.
  • K mé značné potěše se v uplynulých letech rozečetl i můj starší bratr, septimán Emil, který už konečně pochopil, že mnoho z filmů a her, které tak zbožňuje, má svoji knižní předlohu. A že kniha bývá téměř pokaždé lepší než film, hra, cokoliv. Jen si na ni musíte udělat čas a správně se naladit.
  • Kdybyste se chtěli podívat na mého bratra, co zajímavého vám na středoškolské ečeštině naservíruje, tady ho máte – Emil.čtenář.
  • Oba vám budeme v nepravidelně pravidelných intervalech doporučovat knihy, které podle nás stojí za to, aby byly čteny – já teda vždy svůj výběr proložím i nějakou tou literaturou pro dospěláky, protože kupř. s mojí češtinářkou často o knihách diskutujeme a já jsem jí, ve vší skromnosti, už nejednou dobře poradil. :)
 

 Pixel2   kniha 2

  • Dnes začnu klasikou britského humoru a zároveň deníkového žánru – Tajným deníkem Adriana Molea. Jde o citlivou, trefnou a vtipnou sondu do duše puberťáka, kterou napsala Sue Townsendová.
  • Existuje relativně dost vydařených knih tohoto typu (tedy deníku očima náctiletého hrdiny), ale Adrian Mole se už od osmdesátých let minulého století, kdy poprvé spatřil světlo světa, těší stabilní, zasloužené a mimořádné oblibě.
  • Můj bratr řekl, že je to takový „cool retro“, protože tam ještě neexistují „žádný founy, kompy, onlajny, hejtři“. Já říkám: ano, byla to jiná doba, technicky ještě ne tak vyspělá (což mělo i své kouzlo), ale principy a výkřiky náctileté duše byly a jsou pořád stejné.
  • No, a oněch „hejtrů“ a „prudilů“ je tam samozřejmě dost – školní nepřítel, nenaplněná láska, otravný důchodce, neposlušný pes, taky sousedé, rodiče a vlastně celá společnost, protože náš milý Adrian je samozvaný intelektuál, kterého společnost nechápe a on s tím musí každý den bojovat. A do toho atmosféra Velké Británie, královské rodiny, čokoládové tyčinky Mars a všeho okolo.
  • V prvním díle je Adrianovi třináct a tři čtvrtě let, ve druhém patnáct, v dalších dílech postupně stárne, až se stane dospělým.
  • Celá série má celkem osm knih a jejich úroveň je podle mého vyrovnaná, za což před autorkou hluboce smekám. :)
 
 kniha 1  Pixel6
 
  • Další autor, kterého chci zmínit, je Gerald Durrell, konkrétně knihy o jeho rodině a pobytu na řeckém ostrově Korfu. Knihy jsou autobiografické a jsou celkem tři: O mé rodině a jiné zvířeně. Ptáci, zvířata a moji příbuzní. Zahrada bohů. A potěší každého, kdo má rád zvířata a kdo se chce často smát. Krom těchto tří knih se Durrellovi objevují i v dalších autorových povídkách.
  • Vypravěčem příběhů je malý Gerald, který s maminkou a třemi staršími sourozenci prožil na ostrově Korfu pět krásných let svého dětství. Vtipné jsou všechny tři díly i povídky, ale kdybych musel, vypíchnu Zahradu bohů – to je podle mého pořádná jízda plná konfrontace Angličanů s místními svéráznými lidičkami a také plná zábavných situací okolo zvířat a lidí.
  • Na tomto místě se zastavím a dále vás odkážu na bratrův příspěvek na ečeštině, který vám řekne ještě o něco více. Někdy totiž bývám osočován z toho, že jsem příliš upovídaný, tak ať vás moc nezahlcuju. :)
 
Pixel3    kniha 3
 
A na závěr něco pro dospěláky:
 
  • Moje maminka i má češtinářka mají v oblibě prokládat četbu detektivkami a krimithrillery. Nezbývá než zabrousit do zaslouženě populární skandinávské literatury a doporučit dánského autora jménem Jussi Adler-Olsen a jeho Oddělení Q, které otevírá staré, odložené případy a snaží se je zpětně rekonstruovat a vyřešit.
  • Jsou to velmi zajímavé kauzy, ať už jde o zmizelou političku (v první knize Žena v kleci), zlatou mládež, problematiku sekt, nebo dětské kriminality.
  • Podle Olsenových knih vznikly i docela úspěšné filmy, ale já k nim musím dodat, že sice dobře vystihují atmosféru vyšetřování i napětí, ale jsou naprosto zbaveny toho, co dělá knihu knihou, totiž skvělého stylu vyprávění a vynikající „chemie“ mezi oběma hlavními vyšetřovateli – cynickým a prostořekým Carlem a jeho společníkem, temperamentním a záhadným Asadem.
  • A ona „chemie“ spočívá mj. v kvalitním a trochu černém (situačním, jazykovém i kulturním) humoru.
  • Takže, jak už to tak bývá, knihy opět jednoznačně vítězí. :)
 

  • A na úplný závěr: pokud chcete, podívejte se ještě na takový užitečný přehled internetových knižních databází, který jsem nedávno vytvořil.
  • Je to dobré vodítko pro získání či ověření tipů na dobré knihy.
  • Mimochodem, ten „knižní outfit“ mi tam vnutil bratr, takový termín by mě asi nenapadl.
 
Ale proč ne? :)
 
 
Pixel1
 
 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.