Antonín Sova

1864 - 1928

  • Antonín Sova patří k zakladatelům české moderní lyriky.
  • Usiloval o vyslovení intimního prožitku v náladové a přírodní lyrice.
  • Jeho poezie je impresionistická, velice senzitivní a upřímná.
  • Mnohé jeho verše jsou intimní a mají meditativní ráz.

 

 


Dílo: 
 
 
Květy intimních nálad (1891), Z mého kraje (1892)
 
  • Lyrické sbírky, které jsou prostoupeny melancholií a tesknotou.
  • Smyslově bo­haté a impresionisticky náladové obrazy jihočeské přírody jsou umocňovány hudebností verše.

Soucit i vzdor (1894), Zlomená duše (1896)
 
  • Od impresionistické krajinomalby se Sova obrací k vyjádření vnitřních rozporů moderního člověka.
  • Vypo­vídá o své bolesti, která roste z pocitu, že každá radost musí být vykoupena smutkem a hořkostí.

Vybouřené smutky (1897), Údolí nového království (1900)
 
  • Jedná se o jakési meditace o vizi Božího království na zemi, symbolů bídy a sociál­ní křivdy.
  • Výrazný je např. symbol poutníka, který od­chází smrtelně zraněn na „hory snů", aby se po útěku „od bídné země" opět vracel k zemi.

Ještě jednou se vrátíme (1900), Lyrika lásky a života (1907)

  • V těchto sbírkách pokračuje linie Sovovy intimní lyriky.
  • Tragičnost lidského osudu je nazírána i žánrem komorní balady.

Zpěvy domova (1918)
 
  • Národní program v této sbírce se zaměřuje na oslavu lidské práce, lásky k zemi a domovu, všestranné humanity.
  • Nositele národních tradic hledá Sova většinou tam, kde žije odkaz husitství a českobratrské víry.

Básníkovo jaro (1921), Drsná láska (1927)

  • V bilancujících závěrečných sbírkách převažuje intimní lyrika, autor se znovu vrací ke kráse přírody rodného kraje.

 
  • Záměrnou lyrizací epiky zasáhl Sova i do vývoje české prózy - Ivův román, novela Pankrác Budecius, kantor.

 

Pixel1

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem