Český romantismus

Teorie

Co musíte znát?


Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)
 
  • Historik, právník, novinář, archivář, překladatel, sběratel ústní lidové slovesnosti.
  • Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze, vystudoval práva a filozofickou fakultu, praktikant u soudu v Praze, zvolen za archiváře hlavního města Prahy.
  • 2x ženatý, během svého života se musel vypořádat se smrtí několika svých dětí (odraz v jeho díle).
  • Sběratel lidové poezie ve stylu bratří Grimmů, drastické motivy, špatné konce.
 
  • České pohádky – Pohádky jsou pouze z Čech, Zlatovláska, Pták Ohnivák… Erben se nevyhýbal drastickým prvkům, na rozdíl od Boženy Němcové, která pohádky upravovala.
  • Prostonárodní české písně a říkadla – 5 dílů
  • Písně národní v Čechách – 500 písní
 
  • Kytice z pověstí národních – 1853 (12 balad, 2. vydání 1861 - 13 balad – přibyla Lilie)
  • Balada = báseň s pochmurným dějem a špatným koncem.
  • Motivy viny a neúměrného trestu, smrt, mezilidské vztahy, mateřská láska je nejvíce ceněna, člověk je bezmocný proti silám přírody a proti Bohu, hlavní roli hrají ženy, časoprostor neurčený, symbolický, čas cyklický, balady zrcadlově řazeny, nadpřirozené postavy, vychází z českého folklóru, hrdinové obyčejní lidé, Erben se s nimi neztotožňuje, víra v Boha, náboženské motivy…
  • Kytice nese znaky romantismu (inspirace folklórem, pověstmi, lidovou tvorbou, nadpřirozené postavy, víra v osud), ale také realismu (hrdina je obyčejný člověk z davu, venkovské prostředí).

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)
 
  • Narozen v Praze, vystudoval práva na KU (navštěvoval přednášky na FF, učil ho Jungmann, podporoval ho v psaní), ochotnický herec, miloval divadlo, rád cestoval po Čechách (nejen po Čechách, došel pěšky až do Itálie), kreslil tajemná místa (zříceniny hradů), měl rád hudbu.
  • V divadle poznal svoji první lásku – Márinku Stichovou (báseň Márince), skutečnou ženou jeho života byla Eleonora „Lori“ Šomková – nebyl to šťastný vztah, hádali se, Lori se nechtěla naučit česky, Mácha na ni žárlil – porodila mu syna Ludvíka (zemřel v 1 roce na psotník).
  • Mácha zemřel v Litoměřicích, kde vykonával právnickou praxi, pomáhal hasit stodolu – nachladl – zápal plic, možná cholera z kontaminované vody – zemřel.
  • Pochován původně v Litoměřicích, jeho tělo tam bylo uloženo až do r. 1939, kdy bylo slavnostně převezeno do Prahy – demonstrace proti nacismu, krvavě rozehnána gestapem.
 
  • Z Máchova díla se toho mnoho nedochovalo, pouze zlomky, fragmenty, nedokončená díla.
 
  • Cikáni – román, podobný příběh jako v Máji,
  • Obrazy ze života mého – dochovány prózy Márinka a Večer na Bezdězu,
  • Kat – původně zamýšlená tetralogie (4 díly) – Vyšehrad, Valdek, Karlův Tejn, Křivoklad (ten jediný byl dopsán).
 
  • Máj -1836, lyricko-epická skladba, 4 zpěvy a 2 intermezza
  • Inspirace skutečným příběhem (poslední brutální popravou na našem území), skutečné prostředí – okolí Máchova jezera, krajina kolem Doks.
  • Vilém, Jarmila, Hynek – loupežník Vilém zabije svého otce, který svedl jeho milou Jarmilu, nevěděl, že je to jeho otec, opustil je, když byl Vilém dítě (verše: Sok – otec můj, vrah – jeho syn, on svůdce dívky mojí…). Vilém je odsouzen k smrti a popraven, Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera. Na místo po letech přichází poutník Hynek, je mu všech v příběhu líto.
  • Mácha o tomto díle mluvil jako o oslavě májové přírody, ale tak lehké to nebude...
  • Deprese, skepse, smrt, nicota – Vilémova poprava, jeho zpověď...
  • Nádherný jazyk, bohatá metaforika, barvy, kontrasty, oxymoróny (spojení slov, které nedávají smysl).
  • Máj ve své době nebyl přijat – na jeho obranu se postavil Karel Sabina, proti byl Josef Kajetán Tyl (Máchu viděl jen jako napodobitele Byrona, nebyl podle něj vlastenecký).
  • Máchův odkaz ocenila generace Májovců (Jan Neruda a spol.).
 
  • Mácha si psal Deníky – psal je šifrou, vypovídají o jeho soukromém životě, vztahu s Lori (i fyzickém), rozšifroval je Jakub Arbes.

Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
 
  • Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, učil ho Václav Kliment Klicpera, člen kočovného divadla a novinář – založil časopis Květy.
  • Vydával časopis Vlastimil, spolu s Máchou založil Kajetánské divadlo – hrálo 4 roky, spíše pro vzdělanější publikum, poslanec říšského sněmu, neustálé dluhy – zemřel v bídě, „miláček národa“, v podstatě vytvořil české drama.
  • Měl 7 dětí se sestrou své ženy, zemřel v bídě v Plzni.
 
  • Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – premiéra ve Stavovském divadle, poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj, 
  • Švanda dudák aneb Hody divých žen  - český člověk by měl pracovat doma pro svou zem,
  • Paličova dcera – otec žhář, dcera bere jeho vinu na sebe.
  • Napsal také řadu historických dramat, např. Jan Hus

Karel Sabina (1813 – 1877)
 
  • Označován jako „zrádce národa“, kamarád Karla Hynka Máchy, výrazná postava, chtěl svobodu Čech, vězněn za svoje názory – svrhnutí rakouského absolutismu, aféra donášení a odposlouchávání.
  • Byl úplně zavržen, odsuzován, nenáviděn, zemřel sám a v bídě, jeho náhrobek byl neoznačen.
 
  • Oživené hroby – Zde vzpomíná na vězení.
 
  • Psal také libreta k operám (text k opeře) – Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách

 

 

 

 

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.