František Halas

1901 - 1949


  • František Halas patří mezi klasiky české poezie.
  • Je představitelem subjektivní, meditativní a spirituální linie české poezie, byl originální objevitel moderního básnického slova.
  • Brněnský rodák, který se vyučil knihkupcem a právě tato profese mu otevřela svět literatury.
  • V redaktorské činnosti (přispíval do mnoha periodik) pokračoval Halas i po svém odchodu do Prahy roku 1926 (zde získal místo v nakladatelství Orbis).
  • Za okupace pracoval v ilegálním odboji, po válce pracoval na publikačním odboru ministerstva informací.

  • Charakteristika Halasovy poezie není jednoduchá a pro svou složitost byla častokrát rozporuplně přijímána.
  • F. Halas v podstatě nikdy nepatřil k žádné skupině. 
  • Poezie byla pro básníka vrcholem všech hodnot a odmítal její služebnost politice.
  • Téměř všemi sbírkami se vine dominantní motiv smrti, a to v různých podobách.
  • Je to klíčový básníkův motiv, jenž je spojen s převládajícími existenciálními otázkami lidského života.
  • Základním básnickým prostředkem je metafora, a to velice překvapivá, využívající novotvarů.

 

 


Dílo 

 

Sépie (1927), Kohout plaší smrt (1930), Tvář (1930), Hořec (1933)

  • Tyto básnické sbírky přinášejí zřetelné motivy rozkladu, nicoty a hrůzy z pomíjivosti.
  • Verše evokují citovou samotu, tragický životní pocit je blízký máchovskému pojetí světa.

Staré ženy (1935)

  • Jedna z legendárních českých básnických sbírek, která podává až nemilosrdně reálné vidění rysů osamělé ženy na sklonku jejího života.
  • V jednotlivých částech této litanické skladby oslovuje oči, ruce, vlasy, tváře či klín starého ženského těla, aby tak postihl dramatický a monumentální obraz bolestného stárnutí.

Dokořán (1936)

  • Určitým přelomem v Halasově poezii představuje rok 1936, kdy se poezie dostává do společensko-historické roviny.

Torzo naděje (1938)

  • Jedna z nejpřesvědčivějších reakcí na období mobilizace a mnichovských událostí.
  • Silného účinku dosahuje básník využíváním biblických motivů a především neskrývanou citovou naléhavostí a podmanivostí veršů.

Naše paní Božena Němcová (1940)

  • Okupační období přineslo tuto slavnou básnickou sbírku, ve které je spisovatelčin trpitelský osud paralelou k údělu českého národa.

Ladění (1942), Já se tam vrátím (1947)

  • Zde dominují vzpomínky na kraj dětství a domov.
  • Lyrická oslava kouzelného kraje básníkova mládí.

  • Posmrtně vyšla sbírka A co? (1957).

 

 

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem