Homér

  • Již ve starověku o životě této postavy nebylo známo nic určitého.
  • Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst (Athény, Pylos, Kolofón, Argos), nejčastěji město Smyrna nebo ostrov Chios.
  • Legendu o Homérově životě zaznamenal v 5. století  př. n. l. Hérodotos.
  • Zemřel údajně na ostrově Íos.
  • Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická a neopírají se o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce.
  • Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 př. n. l.
  • Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila.
  • Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít.

 

 

  • Ilias – vylíčení skutečných událostí – Trojské války (Trója – Ilion). Agamemnón, Paris, Helena, Meneláos, Achilles, Hektor… Z desetiletého boje o Tróju líčí pouze posledních 51 dní. Příběhy lásky Parida a Heleny, válka o Tróju, smrt Hektora, trojský kůň, vypálení Tróje, Achillova smrt.
 
  • Odyssea - ještě deset let po skončení trojské války bloudí Odysseus světem stíhán nepřízní boha moře Poseidóna. Za dlouhých plaveb ztrácí své přátele. Uniká různým nástrahám (čarodějnice Kirké, ostrov Kyklopů, Kalypsó…), nakonec se dostává na rodnou Ithaku, ale je podroben novým zkouškám. Zatímco bojoval, usadili se v jeho domě nápadníci usilující o ruku jeho věrné ženy Pénelopy. Přestrojen za žebráka se vrací Odysseus do domu, pobíjí nápadníky a setkává se se svou věrnou ženou a synem Telemachem.
 
  • Oba eposy jsou nejrozsáhlejším souborem řecké mytologie. Zobrazují lidské vztahy, city - oddanost příteli, hněv válečníka, ušlechtilost, ctižádost, strach, radost, zármutek, bezmeznou oddanost a poslušnost vůči bohům. Oba eposy byly psány časoměrným hexametrem.

 

Pixel1

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem