Josef Svatopluk Machar

Machar_JS_1923

1864 - 1942

  • Josef Svatopluk Machar byl spisovatel, který si moc nebral servítky.
  • Několikrát zjitřil naši literární scénu .
  • Netajil se také ostrým postojem vůči Vídni, maloměšťáctví a katolické církvi.
  • Zkrátka to byl individualista tělem i duší.

  • Po stránce literární byl realistou, často velmi syrový, neutíkal k uhlazenosti. 
  • Jeho verš byl zkrátka prozaický s prvky hovorového jazyka, nešetřil sarkasmem.
  • Psal také vynikající polemiky a fejetony.

 
Dílo:
 
 
Confiteor I - III (tři díly v rozmezí let 1887-1892)
 
  • Osobní lyrická zpověď a jeho nedůvěra ke společenským ideálům.
  • Byl díky ní označován jako pesimista, cynik, nihilista.
  • Odmítá poezii tradičně pojaté občanské a vlastenecké služebnosti.
  • Vše je ale založeno na prožitku subjektu, subjekt je dominantní a utváří si výsadní postavení.

 


 Čtyři knihy sonetů (1890 – 1892)
 
  • Ve stejném smyslu jako sbírka Confiteor.
  • Milostné zklamání v lyrickém pojetí je podnětem pro vyslovení životní deziluze a skepse.
 
 
Tristium Vindobona I-XX (1893) „žalo­zpěvy z Vídně"
 
  • Jedná se sbírku politické poezie.
  • Usiluje zde o její nové pojetí.
  • Jakási Macharova úvaha nad naším národem v centru monarchie.
  • Staví se kriticky k národním slabostem.
  • Machar odmítá frázovité nadšení české i slovanské, proti tradičně chápanému vlaste­nectví klade věcnou analýzu a netají se obavami o budoucí osud náro­da.
 

Zde by měl kvést růže (1894)
 
  • Soubor veršovaných příběhů žen a dívek v soudobé společnosti.
  • Žena zde vystupuje jako pasivní bytost, která má v sobě přemíru citů, ty jsou však ubíjeny a nemohou se uplatnit.
  • Dennodenně se setkává s drsnou realitou.
  • Výsledkem rozporu cit x realita = bolest a zoufalství
 
 
Magdalena (1894)
 
  • Jedná se o veršovaný román.
  • Jakási obžaloba maloměšťácké morálky.
  • Hlavní hrdinkou je dívka Lucy – která nemá žádnou šanci začít kdekoli nový život.
  • Společnost ji v tom brání – je falešná…přetváří se…a hlavně = nedokáže ji odpustit minulý život nevěstky, kde nakonec opět skončí.
  • A vyvstává tedy opět otázka: Kdo je tedy morálně čistší? Ona, nebo společnost?
 
 
 Svědomím věků
 
  • V rozsáhlém epickém cyklu chtěl autor vysledovat vývoj společenské morálky od antického pohanství až po současnost.
  • Zde nachází živnou půdu jeho individualismus.
  • Totiž v jakémsi kultu výjimečných osobností Nietzschovy filozofie hledá v minulosti postavy, které zde uvádí.
  • Zde se snaží vysledovat vývoj etických principů lidstva od nejstarších dob až po současnost.
  • A tak výjimeční jedinci vydávají svědectví o duchovní atmosféře doby.
  • Některé sbírky cyklu: Golgatha, V záři helénského slunce, Jed z Judey, Barbaři

 


Konfese literáta (1901)
 
  • Jedná se o vzpomínkovou prózu.

 

 

 

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.