Karel Hynek Mácha

• Karel Hynek Mácha se narodil v Praze, vystudoval práva na KU (navštěvoval přednášky na FF, učil ho Jungmann, podporoval ho v psaní), ochotnický herec, miloval divadlo, rád cestoval po Čechách (nejen po Čechách, došel pěšky až do Itálie), kreslil tajemná místa (zříceniny hradů), měl rád hudbu.
• V divadle poznal svoji první lásku – Márinku Stichovou (báseň Márince), skutečnou ženou jeho života byla Eleonora „Lori“ Šomková – nebyl to šťastný vztah, hádali se, Lori se nechtěla naučit česky, Mácha na ni žárlil – porodila mu syna Ludvíka (zemřel v 1 roce na psotník).
• Mácha zemřel v Litoměřicích, kde vykonával právnickou praxi, pomáhal hasit stodolu – nachladl – zápal plic, možná cholera z kontaminované vody – zemřel.
• Pochován původně v Litoměřicích, jeho tělo tam bylo uloženo až do r. 1939, kdy bylo slavnostně převezeno do Prahy – demonstrace proti nacismu, krvavě rozehnána gestapem.

• Inspirace skutečným příběhem (poslední brutální popravou na našem území), skutečné prostředí – okolí Máchova jezera, krajina kolem Doks.
• Vilém, Jarmila, Hynek – loupežník Vilém zabije svého otce, který svedl jeho milou Jarmilu, nevěděl, že je to jeho otec, opustil je, když byl Vilém dítě (verše: Sok – otec můj, vrah – jeho syn, on svůdce dívky mojí…). Vilém je odsouzen k smrti a popraven, Jarmila páchá sebevraždu skokem do jezera. Na místo po letech přichází poutník Hynek, je mu všech v příběhu líto.
• Mácha o tomto díle mluvil jako o oslavě májové přírody, ale tak lehké to nebude...
• Deprese, skepse, smrt, nicota – Vilémova poprava, jeho zpověď...
• Nádherný jazyk, bohatá metaforika, barvy, kontrasty, oxymoróny (spojení slov, které nedávají smysl).
• Máj ve své době nebyl přijat – na jeho obranu se postavil Karel Sabina, proti byl Josef Kajetán Tyl (Máchu viděl jen jako napodobitele Byrona, nebyl podle něj vlastenecký).
• Máchův odkaz ocenila generace Májovců (Jan Neruda a spol.).