Literatura doby husitské

Teorie

Co musíte znát?


 A) Charakteristika doby
 
 
  • Období: konec 14. stol. – 15. století.
  • Reaguje na aktuální skutečnosti.
  • V této době vrcholí proces zesvětštění a zlidovění literatury.
  • Česká tvorba definitivně vítězí nad tvorbou německou a latinskou.
  • Oblíbenými žánry jsou duchovní písně, satiry, kroniky, kázání a traktáty = středověké odborné pojednání na téma náboženství, filosofie i z jiných oborů, postily = sbírka kázání.
  • Převládá prostá a srozumitelná forma.
  • Slouží k šíření revolučních myšlenek.
  • Jedná se spíše o dobu úpadku kultury a vzdělanosti.
  • Některé křesťanské památky jsou v této době zničeny.
  • Hlavním námětem je kritika stavu církve a snaha o její nápravu podle vzoru Bible.

  • Zvláštní postavení měla Bible. Stala se v této době nejčtenější knihou, prostým lidem sloužila jako čítanka, učencům jako zdroj náboženské argumentace.
  • Už během 14. století byly přeloženy některé její části, první kompletní překlad pochází z 15. století.
  • K této době se navrací řada českých autorů, zejména v době národního obrození.
  • F. Palacký obdivuje toto období, idealizuje tuto dobu (věnoval husitství jeden díl svého díla o českých dějinách – Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě).
  • Husitství je i častým tématem v tvorbě J. K. Tyla, S. Čecha nebo A. Jiráska.

 

B) Husovi předchůdci
 
  • Poslední třetina 14. století.
  • Kazatelé usilující o nápravu společnosti.
 
 
Konrád Waldhauser
 
  • Byl to německý kazatel.
  • Do Čech přichází na pozvání Karla IV.
  • Kázal latinsky a německy.
  • Vyzýval bohaté k pomoci chudým.
 
 
Jan Milíč z Kroměříže
 
  • Byl notářem Karla IV. a kanovníkem pražské kapituly.
  • Z královské kanceláře odešel a vzdal se i církevních hodností, svůj majetek rozdal chudým.
  • Založil tzv. Jeruzalém, kde převychovával lidi z okraje společnosti.
  • Svá kázání vedl v latině a němčině, ale především česky.
  • Důraz kladl na Bibli, která je nadřazená všem církevním autoritám.
  • Byl značně radikální a měl značný vliv na chudinu.
 
 
Matěj z Janova
 
  • Působil na universitě.
  • Zřejmě se podílel na založení Betlémské kaple.
  • Ve svém učení se snažil vysvětlit křesťanství a Bibli.

 

Tomáš Štítný ze Štítného
 
  • Zchudlý šlechtic z jižních Čech.
  • Zabýval se jako laik teologickými a filosofickými otázkami.
  • Je tvůrcem jasného, osobitého výkladového stylu, píše česky.
  • Jeho díla jsou výchovná a mravoučná.
  • Soudobou vzdělanost zpřístupňoval širokým vrstvám.
  • Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – sborník traktátů, o věrouce, o zásadách dokonalého života.
  • Řeči besední – náboženské a filosofické texty, mají formu rozhovoru otce s dětmi o Bohu, stvoření světa aj.
  • Řeči nedělní a sváteční – výklad čtení na neděle a svátky, náhrada kázání, výklad části evangelia.
 

C) Období příprav husitského hnutí
 
 
Jan Hus
 
  • Narodil se v Husinci u Prachatic.
  • Vystudoval artistickou bohosloveckou fakultu, v roce 1400 byl vysvěcen na kněze.
  • Působil jako universitní mistr, po roce 1409 (vydání Dekretu kutnohorského) se stal rektorem university, od roku 1402 kázal, převážně česky, v Betlémské kapli.
  • Odsuzoval prodej odpustků a poukazoval na rozmařilý život církve a na život duchovních i světských pánů, který nebyl v souladu s „božím zákonem“.
  • Byl dán do klatby a nad městem byl vyhlášen interdikt (zákaz konání církevních obřadů – svatby, křty, pohřby).
  • Odchází z Prahy a káže lidu pod širým nebem na Kozím hrádku a na hradě Krakovec.
  • V roce 1414 byl vyzván císařem Zikmundem, aby své učení obhájil před církevními hodnostáři na církevním koncilu v Kostnici.
  • Své učení ani přes nátlak neodvolal, trval na své pravdě, a tak byl odsouzen jako kacíř k smrti upálením (upálen 6.7.1415 v Kostnici a jeho popel byl rozprášen do Rýna).
  • Na jeho učení měly názory anglického reformátora Johna Wycliffa, který usiloval o nápravu církve a mravů.
 

 

 
1) Latinské spisy, určené učencům
 
  • O církvi – soubor reformních Husových názorů, církev má být společenstvo těch, kteří jsou předurčeni ke spasení, hlavou církve je Kristus, nikoli papež.
  • O šesti bludiech - vyslovuje své názory na víru.
  • O pravopise českém – navrhuje zjednodušení českého pravopisu, spřežky (používá je polština) nahradil diakritickými znaménky (čárky, háčky), odstranil archaismy (stará slova) a počešťoval německá slova.

 

2) České spisy, určené pro lid 

  • Výklad Viery, Desatera a Páteře – výklad tří základních modliteb (Věřím v Boha, Desatera a Otčenáše), úvahy o mravním životě.
  • Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, jejich představitelů, jejich obohacování, vybírání poplatků, prodávání církevních úřadů, prodej odpustků, vybírání poplatků za církevní obřady.
  • Postila - výklad svatých čtení nedělních.
  • Dcerka – návod k správnému životu žen a dívek.
  • Listy z Kostnice – otevřené dopisy přátelům a stoupencům jeho učení, formuluje své názory, obhajuje učení.
 

D) Literatura v době husitských bojů
 
  • 15.století
  • Jistebnický kancionál – zpěvník husitských písní duchovních i válečných, např. Ktož jsú boží bojovníci – autorství je připisováno Janu Čapkovi, Povstaň, povstaň, veliké město pražské
  • Žižkův vojenský řád – obsahuje vysoké morální požadavky, a to na všechny bez rozdílu postavení.
  • Budyšínský rukopis – 3 veršované skladby proti Zikmundovi:
 
  1. Žaloba Koruny české,
  2. Porok (= výtka) Koruny české – jsou ostrým odmítnutím Zikmunda za českého krále,
  3. Hádání Prahy s Kutnou Horou – spor husitské Prahy a katolické Kutné Hory.
 
 
Vavřinec z Březové
 
  • Pocházel z vesnice nedaleko Kutné Hory, drobný zeman.
  • Husitská kronika - zachytil události let 1414 až 1421, stojí na straně umírněných pražských husitů.
 
 
Petr Chelčický
 
  • Jihočeský zeman, obhajoval pokoru, chudobu, ale odmítal vzdělání a prosazoval myšlenky neodporovat zlu násilím.
  • O trojiem lidu – pojednání, v němž Chelčický odsuzuje rozdělení společnosti na stavy – tzv. trojí lid - proti němu staví bibli a učení o rovnosti všech lidí před Bohem.
  • O boji duchovním – traktát, v němž odmítl i spravedlivou válku, jediným možným bojem je duchovní zápas s ďáblem a snaha o převýchovu.
  • Sieť viery pravé – alegorický traktát, motiv z evangelií o zázračném rybolovu apoštola Petra, síť je symbol víry, hříšníci (panovníci, papež a jiní duchovní síť trhají) a jsou předurčeni k záhubě.
  • Postila - kázání s úvahami a praktickými životními radami, názory na ideální církev, společnost, morálku.
  • Učení Chelčického mělo vliv na vznik nové církve - Jednoty bratrské (1457).
 
 
Václav Šašek z Bířkova
 
  • Deník (Krátké a utěšené popsání cesty a putování ) – cestopis o cestě českého poselstva vyslaného králem Jiřím z Poděbrad po západní Evropě (v 19.století inspirace pro A.Jiráska k napsání knihy Z Čech až na konec světa).
 
 
Jeroným Pražský
 
  • Filozof a náboženský reformátor, přítel a následovník J. Husa.
  • Působil po celé Evropě.
  • Byl upálen jako kacíř na církevním koncilu v Kostnici, rok poté, co tam dobrovolně přijel Jana Husa hájit.

 

 

 

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem