Metrické systémy sylabotónického verše

Teorie

Co musíte znát?


  • Uvnitř sylabotónického verše rozeznáváme 3 základní metrické systémy.
  • A to podle toho, na jaké slabiky připadají slovní přízvuky.
  • Existuje tedy sylabotónický verš trochejský (trochej), sylabotónický verš jambický (jamb) a sylabotónický verš daktylský (daktyl).

A) TROCHEJ 

  • Trochej - z řec. strocháois = rychlý, běžící
  • Trochej je dvojslabičná stopa, která je v české literatuře nejobvyklejší.
  • Po těžké době následuje lehká = první slabika je přízvučná a druhá nepřízvučná.
  • Hovoříme tedy o stopě sestupné.
  • Schéma pro trochej je následující: Ι — ∪ Ι

 

Trochejský verš

  • Jako trochej je kromě stopy označován i celý verš složený z takovýchto stop = verš trochejský.
  • Jedná se tedy o přízvučný verš složený z trochejských stop, v nichž po jedné přízvučné slabice následuje slabika nepřízvučná (nebo po jedné slabice dlouhé jedna krátká).
  • V češtině, jejíž přirozený rytmus je sestupný, zaujímal trochejský verš vždy významné postavení, a našli bychom ho už v literatuře předhusitské doby.
  • Tento typický tvar českého přízvučného verše sestává většinou ze sudoslabičných slovních celků.
  • Osmislabičná (čtyřstopá) řada je standardní normou trochejského verše.

 

Příklady trochejského verše

Zvony,     naše     zvony,
Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι
jak tak    pěkně     zníte
Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι
přeslu      hy a       lány,
Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι    Ι — ∪ Ι
když se   rozzvu    číte.
Ι — ∪ Ι    Ι — ∪ Ι   Ι — ∪ Ι   J. V. Sládek

 

Dohořelo, dohořelo...
Z žáru zbývá popel bílý,
a ty bědné ruce zebou,
meluzina v duši kvílí...  J. S. Machar

 

Pocit vody.
Smyčka pstruhů,
dívčí žíně.
Pocit noci.
Voda křivá
na kopřivách...  P. Šrut

B) JAMB

  • Jamb - z řec. iambos 
  • Jamb je na rozdíl od trocheje stopa vzestupná = po slabice nepřízvučné následuje slabika přízvučná.
  • Schéma pro jamb je následující: Ι ∪ — Ι.
  • Ovšem tato vzestupnost je v kolizi se sestupností slovního přízvuku v češtině (česká slova mají hlavní přízvuk na první slabice).
  • Slovních celků, kde je nepřízvučná první slabika, je v našem jazyce zcela omezené množství.
  • Jambický vzestupný rytmus se tedy uskutečňuje tak, že se na začátek veršů a poloveršů kladou nepřízvučná jednoslabičná slova.
  • Především však přispívá k pocitu vzestupného rytmu to, že jsou na konce rytmických řad zařazována jednoslabičná slova s větným přízvukem.

 

Jambický verš

  • Přízvučný verš složený z jambických stop, v nichž po nepřízvučné slabice následuje slabika přízvučná (nebo po jedné slabice krátké jedna slabika dlouhá).
  • Český jamb je v podstatě veršem nestopovým, to znamená, že jednotlivým stopám neodpovídá vhodné rozložení slovních celků.
  • Vzhledem k tomu, že český jamb není stopový, budeme vnímat verš jako celek, ve kterém se větný přízvuk objevuje až na závěr (je tedy zdůrazněn konec verše).

 

Příklady jambického verše

 
Král KaΙrel  s BušΙkem  z VilΙhartic  =  čtyřstopý jambický verš
  ∪  —  ∪    —    ∪     —   ∪ —
teď zaΙsedliΙ  si k duΙbovéΙmu  stoΙlu  =  pětistopý jambický verš
∪  — ∪ —   ∪  —  ∪ — ∪   — ∪
 
                                                     J. Neruda

 

A že ten pramen vlasů jejích, ví-li,
jak skvosty střežím vzácné, drahocenné?
Ach, zda ta hlava, na které kdys byly,
se na mě vůbec ještě rozpomene? 
                                                                  J. S. Machar

 

Byl pozdní večer - první máj
večerní máj - byl lásky čas...
 
                                            K. H. Mácha 

C) DAKTYL

  • Daktyl - z řec. daktylos = prst
  • Daktyl je stopa tříslabičná, ve které po slabice přízvučné následují dvě slabiky nepřízvučné.
  • Schéma pro daktyl je následující: Ι — ∪∪ Ι.
  • Pro daktyl je příznačné, že za každých okolností musí být těžká doba přízvučnou slabikou, ale zase naopak připouští přizvukování lehkých dob.
  • Přízvučná daktylská stopa je tříslabičná, nevyžaduje však, aby ji tvořilo trojslabičné slovo. Přibírá si k dvojslabičným slovům nepřízvučné jednoslabičné spojky a příklonky. Může být tvořena také ze tří jednoslabičných slov (první z nich však musí být přízvučné).
  • Pravidelné rozmístění přízvučných slabik je pro daktylský verš příznačné = rytmus tohoto sestupného verše je tím výraznější.

 

Daktylský verš

  • Přízvučný verš složený z daktylských stop, v nichž po jedné přízvučné slabice následují dvě nepřízvučné (nebo po jedné slabice dlouhé dvě slabiky krátké).

 

Příklady daktylského verše

 
Stříhali Ι dohola Ι malého Ι chlapečka   =  čtyřstopý daktylský verš
 — ∪∪  — ∪∪   — ∪∪    — ∪∪
Kadeře Ι padaly Ι k zemi a Ι zmíraly
— ∪∪   — ∪∪   — ∪∪    — ∪∪
 
                                                     J. Kainar
 
Vesele zpívejte, 
kohouti,
ať se mé srdéčko
nermoutí...
                              lidová poezie

 

Koho bych miloval širém tom na světě?
Srdce je vždycky ach srdcem jen dítěte - 
do stáří, do skonu volá si po matce...
 
                                                 J. Neruda

 


 DAKTYLOTROCHEJ

  • U daktylotrocheje se nejedná o jednu stopu, ale o celý verš, ve kterém dochází podle předem daného plánu ke střídání daktylu a trocheje. 
  • Dochází tedy ke střídání stopy tříslabičné a dvouslabičné.
  • V české poezii se s takovým veršem setkáme zejména na konci 19. století (např. A. Sova).

 

Daktylotrochejský verš

  • Jedná se o přízvučný verš, ve kterém se střídá daktylská stopa s trochejskou.
  • Daktylské a trochejské stopy se v tomto verši nestřídají libovolně, dodržují stanovený pořádek.
  • Někdy se však objeví menší improvizace v rozložení slovních přízvuků, která oživí rytmus.

 

Příklady daktylotrochejského verše

 
Z oblohy bílý měsíček, 
starobný nebes tatíček,
     stříbrné světla pýří
     po celém světě šíří.
                                           J. Neruda

 

Pixel8

 

 

Stránka 1 z 1 - 1 položek celkem