Otokar Březina

Otokar Březina

1868 - 1929

  • Vlastním jménem Václav Jebavý.
  • Otokar Březina byl nejvýraznější český symbolista, autor náročné meditativní poezie.
  • Působil jako učitel v Jinošově u Náměště nad Oslavou, v Nové Říši na Moravě a v Jaro­měřicích.
  • Velmi intenzívně po celý život studoval filozofickou literatu­ru, ovládal řadu cizích jazyků, měl přehled o světové literatuře.
  • Žil na venkově a poměrně samotář­sky.
  • Publikoval v našich předních moderně orientovaných časopisech (Rozhledy, Moderní revue).
  • V roce 1895 spolupodepsal manifest České moderny. 

Dílo: 
 
  • V průběhu necelého desetiletí vydal Otokar Březina pět básnických sbírek, které ho řadí k velkým básnickým zjevům světového symbolis­mu.

 Tajemné dálky (1895)
 
  • Jsou básnickým svědectvím autorova chu­dobného mládí, samoty a osudově přijímané bolesti.
  • Tragický životní pocit je vyvažován mysticky chápaným uměním, přesvědčením, že krá­sa umění a tajemství víry stojí nad materiálně pojímaným světem.

Svítá­ni na západě (1896)
 
  • Ukazuje možnost pochopení tajemství života až po smrti, která je vysvobozením z pozemských strastí (západ = smrt).
  • K poznání metafyzických záhad vesmíru přivádí člověka bolest, hořkost samoty, v bolesti objevuje básník sílu inspirace.

 Větry od pólů (1897)
 
  • Vrcholí zde jeho oproštění se od hmotného světa a přiblížení se „věčnému Mistru", „Nejvyššímu", „Všudypřítomnému".
  • Smysl živo­ta vidí básník v soucitu a lásce, bolest a láska se vzájemně podmiňují.

Stavitelé chrámu (1899) a Ruce (1901)
 
  • Spojují pozemský život s poznáním vesmíru.
  • Představa, že ,dokonalejší chrám světa" bu­dují geniální jednotlivci, se rozšiřuje v přesvědčení, že svůj příspěvek krve, práce a smrti pro vykoupení světa přinášejí „ruce miliónů".

Hudba pramenů (1903) 
 
  • Jedná se o soubor filozofických esejů v podobě básnické prózy.  
  • Jeho symbolické obrazy vyjadřují napětí mezi pozemským životem a metafyzickými představami.
  • Autor zvýraznil pojetí symbolismu jako meditace o vztahu člověka k Absolut­nu, k Bohu.
  • Využívá náboženského pojmosloví a biblických parafrází. 
  • Volným spojováním samostatných obrazů a výraznou hudebností vol­ného verše v mnohém předjal básnické experimenty poezie dvacátého století.

 

 Pixel4

 

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.