Protispolečenští buřiči

Teorie

Co musíte znát?

  • Ze společenského kvasu 90. let 19. století se zrodil revoltující postoj umělců proti všemu starému.
  • V životě i v umění se stavějí tito spisovatelé do pózy buřičů zklamaných společností, vyslovujících jí své pohrdání.
 
Objevuje se zde několik vlivů :
 
  • 1)  vliv anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu),
  • 2)  vliv antimilitarismu (hnutí odmítající válku),
  • 3)  vliv civilismu (oslava moderní techniky a civilizace),
  • 4)  vliv vitalismu (oslava života, přírody, radost, citové a smyslné prožitky).
 
  • Někteří spisovatelé se z odporu k měšťákovi stávají bohémy a tuláky (Toman, Gellner).
  • Navenek se společenský radikalismus některých básníků projevil v hnutí tzv. Omladiny, jejíž příslušníci byli žalářováni (S. K. Neumann).
  • Za 1. sv. války se někteří také dostávají do konfliktu se zákonem (Dyk, Bezruč).
  • K nejvýznamnějším osobnostem této skupiny literátů řadíme V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka, K. Tomana, P. Bezruče, a S. K. Neumanna.

 

Viktor Dyk (1877 - 1931)
 
  • Narodil se v Pšovce u Mělníka.
  • Vystudoval práva a věnoval se novinářství.
  • 1916 - 1917 byl vězněn.
  • Po válce pracoval v národně demokratické straně.
  • Tragicky zahynul při koupání v Jaderském moři (svou smrt předpověděl v básni Soumrak moře ze sbírky Devátá vlna).
 

Tvorba:

  • a) buřičské období:
 
  • A porta inferi (1897) (Od bran pekelných)
  • Síla života (1898)
  • Marnosti (1900)
 
  • b) sociální kritika:       
 
  • Milá sedmi loupežníků (1906)
  • Balada o dívce, která miluje i zrazuje a přivádí na šibenici své druhy jen proto, aby se mstila za úkladné zavraždění svého přítele.
 
  • c) válečná tetralogie:
 
  • Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok
  • Umělecky nejvýše z Dykovy poezie stojí tato čtyři díla z válečných let.
      
  • Okno
  • Do této sbírky zařadil také známou báseň Země mluví.
 
  • d) próza:
 
  • Krysař (1915)
  • Z umělcovy prózy je nejhodnotnější novela podle německé pověsti o krysaři z Hammeln.
  • Ten nedostal odměnu od konšelů za to, že zachránil město od krys, a proto se pomstil a za pomoci své píšťalky zavedl obyvatele města do propasti.
  • Pomstu přežije jen prostý rybář a nemluvně.
 
  • e) divadelní hry (významná je tragédie)
                       
  • Zmoudření Dona Quijota (1913)
  • Postava Cervantesova rytíře symbolizuje ve hře lidskou touhu po ušlechtilosti a kráse.
František Gellner (1881 - 1914)
 
  • Narodil se v Mladé Boleslavi.
  • Maturoval na gymnáziu, studoval v Příbrami báňskou akademii a ve Vídni techniku.
  • V této době se stává členem skupiny literátů semknutých kolem S.K.Neumanna.
  • Studoval také malířství v Mnichově a v Paříži.
  • Nastupuje do Lidových novin.
  • Po vypuknutí 1. sv. války musí na frontu.
  • V září 1914 je prohlášen za nezvěstného, prý si sedl do příkopu a odmítl pochodovat dál.
  • Byl také vynikajícím karikaturistou.
 
Tvorba:
 
  • Po nás ať přijde potopa (1901)
  • Gellnerova prvotina se vysmívá měšťácké společnosti a jejím ideálům.
 
  • Radosti života (1903)
Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
 
  • Narodil se v Sobotce.
  • Studoval na gymnáziu v Písku a Roudnici.
  • Právnická studia nedokončil.
  • V roce 1905 byl uvězněn za účast na studentských demonstracích.
  • 1. sv. válku prožívá na různých frontách.
  • Po válce se sblížil s umělci kolem K. Čapka.
  • Dobu okupace tráví téměř celou ve svém pražském bytě.
 
Tvorba:
 
  • Života bído, přec tě mám rád (1905)
  • Modrý a rudý (1906)
 
  • V těchto dvou sbírkách se odrážejí antimilitarismus a protispolečenské buřičství.
  • Z druhé sbírky je známá báseň Píšou mi psaní   = má podobu lidového popěvku a autor zde používá humor a ironii.
  • Z druhé sbírky je také báseň Raport, která je formou vojenského hlášení a ostře protestuje proti válce.
  • Básně již charakterizují osobitý Šrámkův jazyk, nevyumělkovaný, užívající hovorové češtiny a prvků lidových písní a popěvků.
 
  • Splav (1916)
  • Postupně se mění charakter básníkova díla.
  • Soustřeďuje se na milostný vztah, vztah člověka k přírodě, k mládí = stává se vyznavačem vitalismu.
  • Toto vše zaznamenal Šrámek ve této sbírce.
 
  • Básně (1926)
  • Zde převládá přírodní lyrika inspirovaná rodným krajem.
 
Próza:
 
  • Stříbrný vítr (1910, přepracován 1921)
  • Ze Šrámkovy prozaické tvorby náleží k nejznámějším tento román.
  • Autor se projevuje jako impresionista.
  • Zachycuje dospívání studenta Jana Ratkina a jeho citový střet se společností, jež je plná přetvářky a lži.
  • Stříbrný vítr symbol věčného mládí a naděje (zfilmován, v hl. roli Eduard Cupák).
 
  • Tělo (1919)
  • Román, který je ovlivněn vlnou vitalismu.
  • Ukazuje na osudu hrdinky, jejíž citový a manželský život se zhroutí pod nárazem války.
 
  • Léto (1915)
  • Impresionismus vstupuje do našeho divadelnictví s jeho populárními hrami, např. tato komedie, která je lyrickou oslavou mládí a lásky (Jeník Skalník a Stázka) a kritikou měšťáckého světa.
 
  • Měsíc nad řekou (1922) - drama
  • Zde zobrazil konflikt starého a nového světa.
Karel Toman (vl. jménem Antonín Bernášek, 1877 - 1946)
 
  • Nedostudoval práva a odešel do světa.
  • Prošel Německo, Holandsko, Francii, a Anglii, poznal také poměry v anarchistickém hnutí.
  • Později pracoval v Národních listech.
 

Tvorba:

  • Pohádky krve (1898)
  • Prvotina, která reaguje na symbolismus a dekadenci.
 
  • Měsíce (1919)
  • Vrcholem jeho tvorby je tato sbírka, která obsahuje dvanáct básní s obrazy proměn přírodního dění a lidské práce, s oslavou domova.
  • Např. báseň Září je spojována se svátkem sv. Václava.

 

Petr Bezruč (vl. jménem Vladimír Vašek, 1867 - 1958)
 
  • Narodil se v Opavě.
  • Nedokončil práva a stal se poštovním úředníkem v Brně, v Místku a opět v Brně v letech 1915 - 1916 byl vězněn pro podezření z velezrady.
  • V r. 1928 odešel z poštovního zaměstnání do výslužby a střídavě pak žije v Brně a v Kostelci na Hané.
  • Zemřel v Olomouci.
  • Jan Herben od roku 1899 otiskoval ve svém časopise Čas básně podepsané pseudonymem Petr Bezruč, aniž věděl, kdo se za tímto jménem skrývá.
  • Teprve později byl odhalen skutečný autor.
 

Tvorba:

  • Slezské číslo
  • První soubor básní vydává Bezruč r. 1903.
 
  • Slezské písně (1909)
  • Výrazně rozšířené, vychází knižně.
  • Při dalších reedicích sbírku upravoval a doplňoval těžiště básní leží v obrazu sociálních a národnostních rozporů v regionu Slezska.
  • Přímým podnětem k vzniku básní byla básníkova milostná rezignace, krize jeho zdravotního stavu a s tím spojený pocit odpovědnosti za sociální a národnostní útlak v jeho rodném kraji.
  • Pro básně Slezských písní je příznačný trojí tematický okruh: intimní, sociální, národnostní.
  • Intimní lyrika je podivuhodně tlumená, vyjadřuje se spíše náznaky a nápověďmi.
  • Má několik podob: vyslovuje stesk po rodinném krbu (Jen jedenkrát), povzdech nad ženinou zradou, nebo symbolicky zpodobuje vlastní osud (Červený květ, Motýl).
  • Osobní bolest však ve většině básní ustupuje před vědomím sociální a národní bídy rodného kraje.
  • Bezruč vyslovuje nenávist a odpor proti utlačovatelům.
 
  • V řadě básní se stává mluvčím slezského lidu Já, Ty a já, Ostrava , Horník, Škaredý zjev, 70 000, Oni a my.
  • Bezruč používá také formy sociální balady, např. Maryčka Magdonová.
  • Báseň Kantor Halfar je o pokrokovém učiteli, který nechtěl učit německy ani polsky, nedostal místo a skončil sebevraždou.
  • Báseň Bernard Žár vypráví o frýdeckém měšťanovi, který se stydí za svůj český původ, za svou řeč, mluví pouze německy, česky mluví, teprve až když umírá.
  • Protikonvenční je i básníkův pohled na soudobé vlastenectví, básně Den Palackého, Praga caput regni.
  • Cítí se se svým lidem opuštěn oficiální českou politikou.
  • Ve svých básních používá Bezruč kontrast ve vyjádření, pro zdůraznění opakuje výrazy, používá ironie a nářečních slov (děvucha, harenda, kapalna).
  • Hrdinové básní: prostí lidé, markýz Gero - ve skutečnosti rakouský arcikníže Bedřich, odrodilci (stydí se za svůj původ) - např. Bernard Žár.
Stanislav Kostka Neumann (1875 - 1947)
 
  • Narodil se v Praze.
  • V roce 1893 byl odsouzen v procesu s tzv. Omladinou.
  • Ve vězení v Plzni strávil 14 měsíců.
  • Později se plně věnoval literatuře.
  • Prošel složitým básnickým vývojem - od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturismus, účast v poválečné avantgardě až ke komunismu, proletářské poezii, dogmatickým stalinským postojům v 2. pol. 30. let a k protifašistickému hnutí.
 
Tvorba:
 
  • Kniha mládí a vzdoru
  • V této sbírce se objevuje anarchismus.
 
  • Sen o zástupu zoufajících
  • Satanova sláva mezi námi  
 
  • Nové zpěvy
  • Zde oslavuje techniku, moderní život a vynálezy.
 
  • Kniha lesů vod a strání
  • Odráží se zde vitalismus.
  • Básně jsou přírodní lyrikou oslava přírody a života.
  • Sbírka vznikla na Moravě, kam odešel se svou druhou ženou a pobýval v Řečkovicích a v Bílovicích u Brna.
 
  • František Halas – sbírka Staré ženy – S. K. Neumann na ni zareagoval sbírkou Staří dělníci.
  • André Gide – kniha Návrat z SSSR (kritika Ruska, oceněna NC) – S.K.Neumann reagoval knihou Anti-Gide (nekritická oslava Ruska).
 
 
 

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem