Shoda podmětu s přísudkem

Teorie

Co musíte znát?


  • Pravopis pro základní školy (shoda podmětu s přísudkem)

 A) V minulém čase platí klasické pravidlo o shodě přísudku s podmětem:

 

Shoda podmětu s přísudkem


 

B) Několikanásobný podmět

 
  • Je-li ve větě více podmětů a aspoň jeden je rodu mužského životného → píšeme -i.
  • Např. Chlapci a dívky četli. Ženy i muži byli vyzváni k odchodu. Berani, ovce i jehňata se pásli.
 
  • Není-li mezi jmény v podmětu ani jedno jméno rodu mužského životného → píšeme -y.
  • Např. Lžička a nůž ležely na podlaze. Krávy a telata se pásly na louce. Opice, žirafy i mláďata slonů se nám líbily
 
  • Je-li v podmětu několik jmen středního rodu a alespoň jedno je v čísle jednotném → píšeme -y.
  • Např. Rakousko a Polsko podepsaly dohodu. Štěně a kůzlata zůstaly na dvoře. Kola i auto stály před domem.
 
  • Jsou-li v podmětu všechny jména rodu středního v množném čísle → píšeme -a.
  • Např. Štěňata i koťata se nám moc líbila. Kůzlata i jehňata pobíhala na zahradě. 
 

Pozor!

  • Následuje-li podmět za přísudkem, je možná i shoda s prvním podmětem.
  • Např. Pomáhali/y dívky i chlapci. Ze školy vyběhli/y žákyně i žáci.

 

C) Shoda podle smyslu

 
  • Ve větách s podmětem všeobecným je shoda vždy podle rodu mužského životného.
  • Např. Dávali to v televizi. Hlásili to v rozhlase. Říkali mu Jeník.
 
  • Mluvnická shoda se uplatňuje tehdy, je-li mluvnický rod zřejmý, jinak nastupuje zřetel k přirozenému rodu.
  • Např. Už jsme tam přišli. Někteří přišli. = muži. X Už jsme tam přišly. Některé u přišly. = ženy.
 
  • Shoda platí i pro 5. pád (oslovení).
  • Např. Kam jste se, děti, schovaly? Konečně jste to, kluci, dokázali.

 

D) Na co si dát ještě pozor?

 
  • Přítomný čas sloves = vždy píšeme (často v tom žáci chybují).
  • Např. Děti nosí špatné známky. Dívky zdobí cukroví.
 
  • Je-li ve větě podmětem slovo děti, dni, dny, oči, uši píšeme -y.
  • Např. Děti se už vrátily. Dni (dny) ubíhaly. (Ale dnové ubíhali). Oči mu svítily. Uši jí zaléhaly.
 
  • Jsou-li podmětem podstatná jména koně, rodiče, lidičkypíšeme -i.
  • Např. Rodiče se sešli. Lidičky se seběhli. Koně silně zařehtali. (Pokud však myslíme dřevěné koně, tak píšeme -y - Dřevěné koně stály v tělocvičně).
 
  • Některá podstatná jména mužského rodu označující věci neživé mohou mít tvary životné i neživotné.
  • Např. Ledoborci vypluli. x Ledoborce vypluly. Slanečci nám chutnali. x Slanečky nám chutnaly. Uzenáči nám nechutnali. x Uzenáče nám nechutnalyUkazatelé byli zpracováni. x Ukazatele byly zpracovány.
 
  • Slova jako dav, národ, zástup jsou mluvnicky neživotná → píšeme -y.
  • Např. Davy návštěvníků se hrnuly do obchodu. Zástupy lidí se řadily před nádražím.
 
  • Slova jako sněhulák, strašák, drak (zvíře, hračka, člověk) jsou mluvnicky životná → píšeme -i.
  • Např. Sněhuláci roztáli. Strašáci se moc nepovedli. Papíroví draci se vznášeli nad námi. Draci vylezli z jeskyně.

 


blog_3

Chcete si ověřit další vaše znalosti z českého jazykaKlikněte na odkaz a můžete začít...

odpovědi4 Testy k opakování učiva (6. - 9. třída)

 

 

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.