Skloňování vlastních jmen osobních

Teorie

Co musíte znát?


  • Většina českých jmen a příjmení se skloňují podle příslušných vzorů podstatných jmen a přídavných jmen.

 

Příjmení zakončená na -e/-ě se často skloňují podle vzoru soudce, ve 3. a 6. pádě mají koncovku -ovi (Purkyně - Purkyňovi, Podmele - Podmelovi, Mekele - Mekelovi...).

 

Příjmení zakončená na -o se skloňují podle vzoru pán, ale 5. pád čísla jednotného je stejný jako 1. pád čísla jednotného (Stýblo! Okýnko!), ve 3. a 6. pádě mají koncovku -ovi (Stýblovi, Okýnkovi).

 

Příjmení na zůstávají většinou nesklonná (Janů, Petrů, Martinů, Tomšů, Lukšů...). Můžeme je však skloňovat jako jména bez zakončení -ů (pan Martinů - (bez) pana Martina - (k) panu Martinovi).

 

Příjmení, která mají zakončení jako přídavná jména, se skloňují podle přídavných jmen (Dolejší = jarní, Kočí = jarní, Novotný = mladý, Nová = mladá...).

 

Příjmení typu Kníže, Poupě, Hrabě mají tvary podle vzoru soudce, ale také tvary s kmenem rozšířeným o -et (Hrabě - bez Hrabě i Hraběte).


 blog_3

Chcete si ověřit další vaše znalosti z českého jazykaKlikněte na odkaz a můžete začít...

odpovědi4 Testy k opakování učiva (6. - 9. třída)

 

 

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem