Slovní přízvuk

Teorie

Co musíte znát?


  • Slovní přízvuk

  • Jednotlivé slabiky ve slově nevyslovujeme stejně silným hlasem.
  • Nejsilněji vyslovujeme zejména první slabiku = čeština má přízvuk stálý = stojí vždy na první slabice.
  • Slabiky, které mají přízvuk (akcent) označujeme jako přízvučné, ostatní jsou nepřízvučné.

Přízvuk

1) Hlavní

  • Jedná se o přízvuk na první slabice (pad, ma, kniha, Tomáš, nosit, kte...).
  • Hlavní přízvuk podtrhujeme dvojitou čarou.

 

2) Vedlejší

  • Jedná se o přízvuk v delších (minimálně trojslabičných slovech).
  • Tento přízvuk je na lichých slabikách a není tak výrazný jako hlavní přízvuk (modrolé, několikasobná, předposlední...).
  • Vedlejší přízvuk podtrhujeme jednoduchou čarou.
 
  • Jednoslabičná předložka se vyslovuje se slovem = hlavní přízvuk přechází na předložku (na nákup, do práce, ve škole...).

Příklonná slova

  • Jedná se o nepřízvučná slova = slova, která nemají přízvuk.
  • Rozlišujeme tzv. příklonky a předklonky.

 

1) Příklonky

  • Připojují se k přízvučnému slovu, které předchází = přiklánějí se k němu.
  • Jedná se zejména o krátké tvary zájmen (mi, ti, si, se, tě, mu, ho), tvary slovesa být ve složených slovesných tvarech (jsem, jsi, bych, bys...), dále např. tam, tu, však, prý, tak...
  • Např. Jmenuji se Tomáš. Ráno se ochladilo. Dnes ho navštívím. Vzal si chleba s máslem.

 

2) Předklonky

  • Připojují se k přízvučnému slovu, které následuje.
  • Jedná se zejména o spojky (a, i, že, až...), nepřízvučné předložky (mezi, kromě...), už, až, jak...
  • Např. Tomáš a Lenka psali úkol. dost! I on to byl. 

 

 Pixel8

 
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.