Soustava českých hlásek
Co musíte znát?
Hlásky
- Hlásky jsou nejmenší jednotky lidské řeči, z nich se pak skládají slova.
Samohlásky (vokály)
- Samohlásky se dají zpívat = tóny.
- Všechny jsou znělé a ústní.
- Rozlišujeme - samohlásky krátké - a, e, i/y, o, u a samohlásky dlouhé - á, é, í/ý, ó, ú/ů.
- Spojení dvou samohlásek označujeme jako dvojhlásky (ou - v domácích slovech, au, eu - v přejatých slovech).
Souhlásky (konsonanty)
- Souhlásky se nedají zpívat = šumy.
- Celkem rozlišujeme 25 souhlásek:
- tvrdé - h, ch, k, r, d, t, n
- měkké - ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň
- obojetné - b, f, l, m, p, s, v, z
- znělé - b, v, d, ď, z, ž, g, h, r, l, m, n, ň, j
- neznělé - p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č
- Dále rozlišujeme kupř. souhlásky ústní a nosové.
Souhlásky znělé a neznělé
- Při vyslovování souhlásek znělých se hlasivky chvějí, při vyslovování souhlásek neznělých se hlasivky nechvějí.
- Znělé a neznělé souhlásky tvoří páry:
- Nepárové souhlásky znělé jsou r, l, m, n, ň, j; nepárové souhlásky neznělé jsou c, č; hláska ř může být znělá i neznělá.
Slabika
- Jednotlivé hlásky seskupujeme do slabik.
- Jednotlivá slova pak vyslovujeme po slabikách.
- Slabika může být otevřená (končí na samohlásku), nebo zavřená (končí na souhlásku)
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem